JAK SE SLAVÍ VÁNOCE VE SVĚTĚ
Na světě existují různé zajímavé a netradiční vánoční zvyky týkajících se nejen stolování. Někde děti krmí dřevěné poleno, jinde zase chodí na slavnostní večeři do fast foodu. Pojďme si zahraniční vánoční obyčeje představit trochu víc.
JAPONSKO: VEČEŘE V RYCHLÉM STYLU
Štědrý den není v Japonsku státním svátkem, takže lidé musí do práce a děti do školy. Po práci se obyvatelé sejdou a tráví sváteční večer s rodinou či přáteli. Pokud si říkáte, že lidé si k večeři jistě vychutnávají nějakou zdravou japonskou dobrotu, tak to budete asi hodně ohromeni. Na štědrovečerní večeři si totiž dávají KFC. Smažené kuře z rychlého občerstvení neodmyslitelně patří k japonským Vánocům, a to už od roku 1974. Co se týče cukroví, tak to se v zemi vycházejícího slunce nepeče. Klasickou sladkostí je bílo-červený dort s jahodami. Pokud jde o dárky, v Japonsku to s nimi příliš nepřehánějí.
NORSKO: ŽÁDNÁ KOŠŤATA NA ŠTĚDRÝ DEN
Jestliže na Štědrý den ještě na poslední chvíli zametáte či vytíráte, tak s tím byste v Norsku neuspěli. Podle místních zvyklostí totiž právě na Štědrý den čarodějnice brázdí oblohu a chtějí dělat neplechu. A protože létají na koštěti, Norové všechno uklízecí náčiní schovávají tak, aby ho čarodějnice nemohly najít.
V Norsku rozdává dárečky skřítek Julenissen. Děti mu nechávají za oknem ovesnou kaši, aby se mohl posilnit, kdyby mu náhodou při nošení dárků vyhládlo. Norové ovesnou kaši také běžně konzumují během dne, kdo v ní najde schovanou mandli, toho v příštím roce čeká svatba.
DÁNSKO: ROZBITÝ PORCELÁN PŘINÁŠÍ ŠTĚSTÍ
V Dánsku mají opravdu nevšední zvyk, který jsme prostě nemohli vynechat. Dánové totiž přede dveřmi svých známých rozbíjí porcelán. Zní to podivně, ale pro místní je to důležitá tradice. Čím více střepů se před dveřmi nachází, tím větší štěstí v novém roce budou obyvatelé domu mít.
UKRAJINA: PAVOUCI NA STROMEČKU
Pravoslavní Ukrajinci slaví Vánoce až 6. ledna, řídí se totiž tzv. juliánským kalendářem. Vánoční stromeček se často zdobí umělými pavučinami a pavouky, místní obyvatelé totiž věří, že jim toto zvíře přinese štěstí. Pokud jde o večeři, Ukrajinci by si měli pochutnávat až na dvanácti postních pokrmech. Jedním z nezbytných jídel je kuťa – dezert z vařené pšenice, ořechů, medu a máku.
ARGENTINA: JE LIBO PÁVA K VEČEŘI
V Argentině byste Santu hledali marně. Neobvyklým vánočním symbolem je kůň jménem Magi. Děti mu před dveře servírují seno a vodu, on jim na oplátku do bot pod vánoční stromeček dává dárky. Jestliže jste nikdy nejedli páva, ale chtěli byste, zajeďte si na Vánoce právě do Argentiny. Páv, eventuálně také pečené sele, patří mezi tradiční štědrovečerní dobroty.
ŠPANĚLSKO: KRMENÍ POLENA I KADÍCÍ POSTAVA V BETLÉMĚ
To, že malé děti rády krmí plyšáky, panenky nebo třeba autíčka, je normální. Ale to, že ve Španělsku se na Vánoce krmí dřevěné polínko, je hodně velká podivnost. Polínko jménem Caga Tió je opatřeno roztomilou čepičkou, dečkou a nesmí chybět namalovaný obličej. Děti nosí polenu jídlo, které rodiče tajně odstraňují, takto se o něj starají celý prosinec. Důležité je, aby Caga Tió bylo duté, rodiče do něj totiž potom schovají sladké dobroty. Sladkosti se nemohou jen tak jednoduše vyndat. Dřevo se musí donést ke krbu, kde se do něj tluče a čeká se, dokud se „nevyprázdní“. Jako poslední by z polena měl vypadnout česnek, případně slaneček, to je znamení toho, že žádné laskominy už v něm nejsou.
Španělé mají ještě jednu vánoční zvláštnost. Jde o figurku kadícího muže nazývanou Caganer. Postavička se umisťuje do betléma, většinou někam do rohu, tak aby nebyla na první pohled vidět. Děti mají za úkol panáčka schovaného v betlémě najít. A co má vlastně postavička kadícího člověka symbolizovat? Podle tradice ze 17. století má Caganer hnojit půdu a tím pádem zajistit na další rok dobrou úrodu. Dalším významem mužíčka je, že všichni jsme si rovni, vyměšování se totiž týká každého z nás.
Jak se vám tyto světové vánoční tradice líbí? Chtěli byste některou z nich zavést i u nás?